7. týden (27.2 - 5.3)
Tento týden mě čeká něco jako škola v přírodě pro děti. Teda ne celý týden, ale do středy, takže jsem dostala opět volno, jupíí! Dojížděli jsme každý den asi hodinku z osla na chatu Eiksetra, poblíž Drammenu. To znamenalo dřívější vstávání a pozdější příjezdy domů. Světlým bodem na dni byl oběd, který jsme dostali, protože jsem si pochutnávala na hamburgeru či dušené zelenině s rybou, mňam. Bylo mi líto, že já mám takový dobroty a Ráďa ne, ale on zase po cvičení využívá saunu, tak co :-P V pondělí jsme s dětmi stavěli íglů a počasí bylo parádní, ale v úterý jsem měla asi nejhorší den ever. Pršelo, sněžilo, mrzlo, foukala, prý to byla konečně ta severská zima, ale já umírala, měla jsem tolik vrstev a tolik oblečení, ale bylo to k ničemu. Navíc jsem měli na starost rybaření a to znamenalo být na otevřeným prostranství. No wau, přijela jsem domů jako zmoklá a vyčerpaná slepice. Ale ve středu se to zase obrátilo a bylo krásně a já navíc chytla svoji první rybku v životě :-) Teď ale leží v mrazáků, protože je moc malá na zpracování, ale nechci svůj první úlovek hodit do koše :-D
Tak a teď trochu volna. Vyrážíme ve čtvrtek s Ráďem na chatu, která se nachází v lesíku kus za Oslem. Je to studentská chata, takže levnější ubytko a je celá jen pro nás. Jediný problém je, že tam není voda, tudíž beru 20l kanystr z práce a Ráďa má úžasný nápad, celý ho naplnit a nést. Čeká nás asi hodinka cesty hromadnou dopravou a pak skvělé 4km do kopce k chatce. Super představa. Už jen při přecházení z metra na bus mi umírají prsty, takže se jen děsím té cesty pěšky. Ale co se nestane. Máme neuvěřitelný štěstí. Vystupujeme z autobusu a hned naproti je odložený starý kočárek. Po prvotním váhání ho bereme, nakládáme na něj kanystr a Ráďa drandi s kočárkem nahoru :-D Ale je to fuška i s kočárkem, chatu nalézáme skoro při setmění. Je parádní, kamna, matrace, kuchyňka a dokonce i sauna.
Druhý den vyrážíme na pěší tůru, sice značenou cestou, ale neprošláplou. Takže jsme se spíše brodili ve sněhu, já se navíc bála, zda na nás nevyskočí nějaké zvíře. Taky jejich značení bylo nějak špatně, nebo to bylo mých nejdelších 9km vůbec :-D Přicházíme proto zpět na chatu skoro za tmy. Další den si užíváme tepla z krbu a zkoušíme saunu. Je skvělý, když si lehnete do sněhu, jak pod vámi taje. Takže relax největší. Zpět do civilizace se vracíme na běžkách, přeci jen je to z kopce. Ale s batohem na zádech to není žádná sranda. Dole zjišťujeme, že v neděli nás žádný bus do Osla neodveze, tak zkoušíme stopovat a hned druhé auto zastavuje. Vyhazuje nás na okraji Osla a my proto zkoušíme poprvé cestování vlakem. Jen se nám tedy podaří posadit do komfortní části, takže po upozornění od průvodčího se musíme přesunout. Doma zase padáme spokojeně a unavené do postele :-)