10. týden (20. - 26.3)

30.03.2017

PONDĚLÍ

Tak se stěhujeme!!! Máme svůj malý ale útulný byteček, kuchyň jen pro nás, žádné sdílení koupelny a parádní letiště. Žádný vybavení, nábytek či něco v kuchyni, takže jsme umístili jen matraci. Ale je tu krásně, čisto, bílo a hlavně naše. No už bych s tím nadšením měla přestat :-D Stěhování bylo náročný, "půjčili" jsme si nějaký věci z předchozí kuchyně, aby jsme měli vůbec z čeho jíst. Stěhovali jsem se sice jen pár stovek metrů, ale těch věcí...no ještě bych to balení věcí na delší cesty měla potrénovat. Máme konečně každý svoje klíče, takže žádný prozvánění či volání, že jedu domů, či jsem před vchodem. Jsme v 8.patře, máme nádherně velké okno, vlastní balkón a výhled na další bytovku, z nichž jedna se ještě dostavuje, takže denní hluk zaručen. A je to tu...první noc v našem bytě :-)


ÚTERÝ

Je mi špatně, prostě nějaká viróza a naštěstí to Bent dnes beze mě zvládne. Takže odpočívám...protože potřebuji být ready na zítřek. Vy vlastně nevíte, co chystám...to vlastně skoro nikdo. Zítra letíme s Ráďěm na otočku na pár dní domů!!! Chci být na Baruščiným maturitním plese :-) Ale řeknu Vám, že žádná sranda to zařídit, utajit a nakonec tedy u uskutečnit. Nejprve jsme si zajistila, zda můžu být pár dní pryč z práce, to prošlo. Daleko větší boj byl s letenkou, nějakou sehnat, nějakou levnější a v dobrém termínu a taky držet jazyk za zuby a nikomu o tom neříct. Protože nakonec to skoro vypadalo, že to neklapne a nikam nepojedu. Měla jsem původně letět sama, ale pak nevím jak se to semlelo...ale shodli jsme se s Ráďěm, že by bylo fajn tu mít auto na cestování, zjistili jsme že půjčovny jsou předražený, že nemáme vybavenou kuchyň...tak proč tu nemít auto. A nápad byl na světě. Letíme si domů pro auto. Takže hned několik důvodů a k tomu, že se můžeme vidět s rodinkou, kamarády, dát si pivko či masisko nebo kafíčko. 


STŘEDA

Vstáváme brzy, balíme se jen do jednoho baťůžku a vyrážíme na letiště, nejprve metrem, pak vlakem, procházíme letištní kontrolou...po mých hrůzných zážitcích z Aljašky, kdy si mě odvedli stranou a hrozilo, že mě pošlou domů, tak tady procházím v pohodě. Letíme, Ráďa sedí u okýnka, je krásně slunečno a těšíme se. Po příletu do Vídně musíme počkat na bus a tak rychle kupujeme pivko a pošušnáváme si :-D Mírně přiopilý už sedíme v autobusu a míříme do Brna. Za mnou dítě co mě neustále kope do sedačky a přede mnou nějaká ...holka, co si dává sedadlo níž a ještě tam pořad vyřvávají nějací Češi, že neví svoje sedačky a že to je bordel a dítě jim brečí a běhá po autobuse...no prostě welcome jako blázen. A už jsme v Brně, Ráďa si hned míří cestu opět k pivku, tentokrát k samovýčepnímu automatu. Natáčí si pivko a spokojeně si míří na vlak. Tak a jsme doma. Čekáme na nádraží na Týnku s Bárou. Protože nejlepší na tom je, že už vlastně všichni ví, že přijedeme, ale Baruš ne, takže Týnka dotáhla nenápadně Báru na nádraží, že jdou vyzvednout někoho jiného a najednou vidí nás. Teď mě mrzí, že jsem to nenatočila :-) Reakce byla překvapující, naštvaná, nadšená...no míchaná prostě. Zároveň mi taky oznámila, že lístky na ples nejsou, tak jsme na sebe mrkli s Týnkou, že to už máme podchycený. Baruš tu má auto, takže se vezu domů, paráda si řídit. Doma na mě čeká nejen rodinka, ale i Tygřinka a taky bramborový salát s řízkem. Mňam. Večer se vrací Baruš, konečně mě objímá a dostávám jarní fialkovou kytičku. Teď se jde na pivko s kamarády.


ČTVRTEK

Vstávám brzy, asi mě ta práce něco naučila a taky čtu hrozně zajímavou knížku. Užívám si přítulnost kočičky a jsem ráda, že mě hned poznala. Dopoledne shaním různé věci co si chci přivézt do Osla a taky nakupuji jídlo, nejprve s taťkou a pak i s Ráděm. Taky do pivotéky, pozdravit k Vláčku, obídek u Ráďě. Následně kafíčko s Ifankou a pokec o Chile a o životě, Barča mi udělala mňam kafíčko. Večer pak dámský večer s vínkem, s Aničkou, Mončou a Klárkou :-) A hádejte, kdo těch vín vypil nejvíc?


PÁTEK

Opět vstávám nechutně brzo, ale dnes je to i kvůli výtahu, který nám dělají nový. Vychutnávám si skvělý masový oběd doma a odpoledne už přijíždí Zuzík a jdeme na kafčo, tentokrát vypiji dvě, ale jsou prostě mňam a Monča zkrátka ví, jaký mám ráda. Mluvíme jedna přes druhou, všechno probíráme a pak nás překvapuje Zuzčin kamarád, který s námi asi jde na ples, pokud sežene lístek :-D Takže ze sebe děláme krásné slečny, přichází i Ráďa, dáváme si všichni doma panáčka a jde se na Baruščin maturitní ples. Piju vínko, dávám si panáka s rodiči, vidím Barčinu polonězu, zdravím kamarády...a pak už to mám takový zamlžený :-D Fotíme se ve fotokoutku, děláme kravinky s holkama z jeskyní, tancuji na parketu, ...parádně večer a zakončený na hranolkách..


SOBOTA

Ach to vstávání po akcích, docela jsem si na ten alkohol odvykla a tak teď trpím. Jedeme navštívit babičky, ale s mým stavem je to docela náročný. Tak jim aspoň vykládám jak se mi daří, co dělám a jak se mi tam líbí. Doma se potom narychlo balím, dostáváme na cestu parádní řízky a toasťáky a už se loučím. Vyzvedává mě Ráďa, máme plný kufr jídla - piva, vína, slivovice, mléko, sýry, vajíčka, dobroty na cestu, sušenky na doma, zavařené či zavakuované maso, sádlo, okurky, med, fazole...a par oblečení a něco do kuchyně. Tak snad nás pustí přes hranice. Ještě na návštěvu ke Klárce a Dejvovi, už si bydlí krásně ve svém a konečně se dočkali a mohli se nastěhovat. Mají to tam krásný. Takže užíváme posezení, zábavy a pohoštění a vyjíždíme zpět do Norska. Řídí Ráďa, protože já jsem snad ještě opi...teda společensky unavená. Takže po cestě i spím, po půlnoci se pak chce Ráďa střídat, ale na to se já necítím, takže si společně na odpočívadle dáváme 20min spánek a pomáhá to. Jede se dál, trochu nás zarazí, že jsme moc nepočítali s posunem času, a tak trochu spěcháme, aby jsme stihli trajekt z Německa do Švédska. Ale Ráďa řídí skvěle, jen teda když je na dalnici zpomalení na 40, tak jede rychleji a nějak nás silně osvětluje červené světlo, spekulujeme, zda tam nebyl radar...nicméně jedeme dál. V Berlíně nabíráme Rusa, přes spolujízdu na blablacaru a vezeme ho do Goteborgu. Docela mě na začátek vyděsil, když mluvíl o nějaké ženě, kterou viděl, jak jí honí nějací chlapy..ale pak už usnul a spal a já se pak na trajektu raději držela u Ráďě. Stihli jsme to, ještě máme tak 20minut a budeme se moc nalodit na trajekt. Čeká nás 6h plavby, takže rychle hledáme volný kouteček pod schody, děláme si provizorní spaní a velice rychle usínáme. 


NEDĚLE

Zorik, spolujezdec, si nás nachází a probouzí ještě dřív před našim budíčkem, ale jdeme zpět do auta a vyjíždíme ven opět na silnici. Je krásně, ale provoz je velký, takže stále řídí Ráďa. V Goteborgu zastavujeme Zorikovi a trochu jsme zmatení, když se nám na kruhovém objezdu ukazuje červený semafor, ale my projíždíme a rychle mizíme z tohoto města. Někde mezi Norskem a Švédskem zastavujeme na odpočívadle a nestačíme se divit, nejen že tam je vyhlídkový můstek a krásna krajina, ale i záchod s topením a wi-fi :-D Na norských hranicích se lehce potím, když projíždíme doslova krokem kolem policajtů a já se jen děsím, že nás zastaví a najdou to jídlo a alkohol v kufru, protože jsme se hranice teda moc nedrželi, spíš vůbec. Ale mávou a my jedeme, už jen kousek. Ráďa je nejlepší, řídí celou cestu a já se snažím ho zabavit a neusnout, takže plácám samý blbosti. Příjíždíme až ke koleji a na několikrát vytahujeme tuny a tuny krabic a jídla a otevíráme dveře. Jsme zpět, Náš oslí domov :-)